Válka je mír, říká Ústavní soud

Předem tohoto článku musím říci, že nemám právnické vzdělání a tudíž se nemohu k nejnovějšímu nálezu Ústavního soudu, který se zabývá případnou protiústavností Lisabonské smlouvy, vyjádřit tak kvalifikovaně, jak bych si přál; věřím, že se v nejbližších dnech v médiích dočkáme nejednoho rozboru od odborníků na ústavní právo. K rozhodnutí se vyjadřuji jako občan, který se domnívá, že právo by mělo občanům sloužit a že by právní předpisy a jejich výklady měly být jasné a nedvojznačné. Výnos ÚS podle mého názoru takový není.

Přichází k nám hodina pravdy?

Film Jára Cimrman ležící, spící patří mezi velmi oblíbené filmové komedie. Jeho humor je založen na fabulaci a absurditě. Absurdní jsou i divadelní hry, které fiktivní český génius Jára Cimrman a ukázka jedné z nich byla ve výše zmíněném filmu. Hra se jmenuje Hodina pravdy a pojednává o člověku, kterému celý život všichni lhali a pak jednou, kdoví proč, mu sdělili krutou pravdu. Jeho domnělá matka byla ve skutečnosti jeho babičkou a roli jeho otce hrál po celou dobu jeho vlastní syn. Cimrman si myslel, že jeho dílo bude lidem blízké, protože i jim podlý rakouský režim pořád lže a každý se chce přece dozvědět pravdu. Lidé herce vypískali a jenom divadelní ústup zvaný Vichr z hor zabránil lynčování. Představme si na chvíli, že by například Mirek Topolánek a Václav Havel vystoupili na obrazovce České televize v čase po večerních zprávách a řekli: “Nezlobte se, my jsme vám celých 19 let lhali, ale teď Vám řekneme pravdu.” A začali by kousek po kousku bořit různé mýty, které politici a média v České republice svým voličům a čtenářům předkládali.

Program Dělnické strany

Již od založení weblogu mám v plánu rozebrat programy národně orientovaných stran. Tímto článkem chci splatit část dluhu a podívat se na obsah programu Dělnické strany. Mým cílem je probrat všechny body programu. Někdy v blízké budoucnosti chci probrat to, co v programu chybí, v samostatném článku.

Změna vzhledu blogu

Vážení čtenáři, dnes jsem provedl malou změnu – všem předchozím textům kromě prvního příspěvku jsem “přistřihnul křidélka” na úvodní straně a celý text bude vždy zobrazen až po kliknutí na nadpis. Tím bych rád docílil větší přehlednosti a rychlejší dostupnosti diskusí pod jednotlivými články. Doufám, že se Vám tato změna bude líbit. Zároveň uvítám jakékoliv konstruktivní připomínky k uspořádání tohoto blogu. Děkuji za pozornost.

Věra Tydlitátová je hvězda, národ se sjednocuje

Dnes jsem si přečetl tři články, které mě zaujaly a jejichž myšlenky se navzájem doplňují. Především se všechny dotýkají včerejších událostí v litvínovském Janově. Všechny tři se týkají vzrůstající sympatie radikálů u litvínovských obyvatel, ale jistě nejenom u nich.

Když se kácí les, létají třísky. A to i v Janově

Úvodní přehled událostí

Dnes se uskutečnila třetí akce Dělnické strany a spřízněných nacionalistických hnutí v Litvínově a Janově. Rád bych začal historickým přehledem, ale upřímně řečeno, těch historických linií, které by stálo za to sledovat, je několik. Historie romského etnika v naší zemi. Historie národně orientovaných stran. Historie litvínovského sídliště Janov. Historie aktivit předsedy DS Vandase. Nebo třeba životopis Lucie Šlégrové. Raději uvedu pouze tři data:

Bílý nacionalismus? Co to má být?

Na Altermédiích vyšla recenze knihy Williama Luthera Pierceho Lovec (Hunter). O recenzi samotné psát nechci; nahlédnul jsem do Turnerových deníků a rád věřím tomu, že i další kniha autora je podobně trapné béčko. Zaujala mě jiná věc, autor recenze nazval knihy W. L. Pierceho “biblemi” bílých, zejména amerických, nacionalistů. Snad to myslel jinak, ale já se nemohu ubránit dojmu, že spousta lidí spojuje nacionalismus často s bílým rasismem, supremacismem nebo dokonce s nenávistí proti “rasově odlišným”.

Tlak na přijetí Lisabonské smlouvy je silný

Evropská unie chystá převrat, nijak jinak se to nazvat nedá. Lisabonská smlouva (LS) mění mocenské poměry mezi EU a členskými státy a to v neprospěch suverenity členských států a zřejmě nevratně. Pokud bude tato smlouva ratifikována v členských zemích, budou rozhodovací pravomoci politických orgánů států EU zřejmě ořezávány, až se z parlamentů postupně stanou v zásadě pouze orgány pro harmonizaci právních předpisů daných států s direktivami EU. Jako příklad lze uvést například to, že Evropská unie bude moci do trestního práva členských zemí tlačit nové druhy trestných činů.

Ministr Langer prý se chystá i na Národní stranu

Původně jsem chtěl psát o něčem jiném (k tomu se také dostanu), ale vyjádřím se napřed k jednomu aktuálnímu článku z mainstremových médií. Na serveru ihned.cz píše Jana Sotonová, že Langer v pořadu Václava Moravce prohlásil, že si Národní strana “pohrává s jeho trpělivostí”. Na úvod něco o Hospodářským novinách a jejich internetové sekci. Dříve bývaly HN jakousi relativní oázou kvalitní novinařiny a web HN byl jedním z mála webů vydavatelů novin, kde existovaly necenzurované diskuse a člověk si v nich mohl najít zajímavé příspěvky. Dnes jsme svědky zablokovaných diskusí, slovo dostávají čím dál častěji různí multikulturní hlasatelé a protinárodně zaměření autoři. A noviny samotné? Ty směřují “čelem k lidu”, rozuměj k politickému bulváru a zábavě “pro celou rodinu”.

Komu může pomoci zákaz Dělnické strany

Tak je to tady, ministr vnitra Langer podnikl první kroky k zákazu Dělnické strany. Pohár trpělivosti prý přetekl, další podrobnosti jsme se nedozvěděli. Prý pod rouškou normální politické strany dělá věci, které se nemají. Co konkrétně to má znamenat, nevím. Jisté je, že “do poháru kapalo” v době, kdy ministr Langer v zásadě neměl proti Dělnické straně žádné argumenty, žádné důkazy trestné činnosti, nic. Zkrátka neseděla jemu a ještě více vadila nátlakovým skupinám a aktivistům z různých “lidskoprávních” spolků. V poslední době získal několik trumfů – především opakované akce v litvínovském Janově, kam napřed 4. října přijela hrstka členů tzv. Ochranných sborů hrubě napadená místní galerkou (co dělali Vaši lidé tenkrát, pane ministře?), o čtrnáct dní později tam přijely protestovat na náměstí stovky aktivistů z hnutí typu Autonomní nacionalisté a dostali se do střetu s policií a pak pochodovali do Janova a 17. listopadu mají přijet zase a snad v počtu ještě hojnějším.