Líní novináři a odposlechy politiků

Prezident podepsal novelu trestního řádu, která mimo jiné zakazuje zveřejňování odposlechů a stanovuje za to poměrně tvrdé tresty. Útok na svobodu slova? Spíš útok na pohodlí médií. V tomto krátkém zápisku se budu snažit vysvětlit, co mě vede k takovému závěru.

Syndikát novinářů se tváří, že média přicházejí o nějaký světoborný nástroj pro potírání nepravostí v politice. To samozřejmě předpokládá, že se o to naše média ze všech sil snaží a že jim v tom brání zejména tento zákon. Můj názor na mainstreamová česká média (převážně v zahraničních rukou) je vcelku známý. Tato média jsou vesměs podjatá, bojácná a podbízí se vkusu průměrného čtenáře, ba co víc, ona si jej pěstují a hýčkají. Podle mého dlouholetého pozorování se některým tématům zásadně vyhýbají, pokud o nich píšou, pak jedině kojzarovským, jednostranným a nespravedlivým pohledem. Pokud rozjedou nějakou aféru, dá se čekat, že na ni brzy “zapomenou” nebo ji naopak budou dlouhé měsíce ohřívat a doplňovat jako nastavovanou kaši. Vzpomeňme Jiřího Čunka a jeho “půl mega”. Za “půl mega” by lobbista v parlamentu zřejmě mnoho nenakoupil, ve vládě už pak teprve ne. Co nakoupil nebo nenakoupil na vsetínské radnici jeden podnikatel, nikdo neví. Všechna média však, jako na povel, rozebírala případ zprava, zleva, vyslýchala rodinu Jiřího Čunka, z jeho exsekretářky udělala mediální hvězdu. A proč? Kvůli lokální aféře v “blbém” Vsetíně, o němž spousta novinářů z pražského mediálního prostředí stěží ví, kde leží a rozhodně je nijak zvlášť nezajímal a nezajímá. Závažné přehmaty našich politiků se přejdou krátkou glosou nebo se o nich nepíše vůbec.

Kolik prostoru, milí novináři, věnujete ve svých médiích hodnocení výsledků práce politiků? Proč jim nestojíte za zadkem, když o něco jde? Protože se to nevyplatí, řekl bych. Hodně práce, málo muziky, váš čtenář, divák nebo posluchač by to v tom bulvárním obalu, do kterého informace balíte, nepobral, bylo by to pro něj příliš. Koupil by si raději Blesk, kterému rozumí a jsou tam lepší obrázky. Pustil by si Počasíčko nebo si zašel na fotbal. A to by nepotěšilo inzerenty. A následně pak vydavatele, majitele, akcionáře. Oč snazší je dát pár tisíc na dřevo špatně placenému policistovi a získat žhavý materiál, který se bude vyjímat v titulcích. Malá investice, málo práce, zisk zaručen. Lepší už je jenom fotka ministra ve vířivce s povětrnými dívčinami.

Váš přínos, milí novináři, je více než slabý. Kde máte přinášet jasno, mlžíte, kde máte vidět, mhouříte oči, když máte mluvit, mlčíte a když máte slyšet, najednou se vám zhorší sluch. Po způsobu voyerů chcete vidět, co je skryto, přičemž nedokážete zpracovat ani to, co každý vidí. Když už něco nakousnete, nedojíte to a když to i chcete dojíst, je to dávno zkažené. Jste jako myši ve sklepě s bramborami. Kousnou tady, kousnou támhle, každý brambor nakousnou, pak jdou zase dál. Brambory vám nestačí, chcete víc, chcete slaninu a sýr. Ne že bych vám je nepřál. Málokdy z vás ovšem vyjde něco lepšího, než z těch myší. S prezidentovým podpisem souhlasím, neprokázali jste, že byste s podobnými materiály naložili moudře a efektivně.

Explore posts in the same categories: Domácí politika, Právo

Tags: Domácí politika, Média, Policie, Politika

You can comment below, or link to this permanent URL from your own site.